Seriál "Od tance ke sportu, od sportu k tanci aneb věčné hledání?"

Díl čtvrtý

Zdokonalovati své taneční umění je báječný kratochvíl!

V předcházejícím třetím dílu našeho seriálu jste si mohli přečíst definice pojmů tanec, společenský tanec, sportovní tanec a sport dle několika všeobecně uznávaných naučných slovníků.

Připomeňme si v krátkosti, co tyto slovníky říkají o tanci a sportu, ještě jednou:

Tanec:

Jest umění rhytmických pohybů těla… Pohybová činnost (akt) vyjadřující prostřednictvím rytmických pohybů… Tanec je souhra uměřených hnutí, rytmických pohybů… …

Povšimněte si, že ve spojitosti s tancem se vždy objevují dvě slova, a to pohyb a rytmus. S určitostí lze proto říci, že tancem je pohyb jako reakce na určitý rytmus, při dokonalém provedení pak vzájemná souhra, pohybové splynutí s rytmem a opačně, tzn., že v tanci pohyb bez rytmu nemůže být a pokud se tak někdy stane, a to už z jakýchkoliv důvodů, přestává být vlastně tanec tancem. Náročnost, charakter a cíl této činnosti pak vysvětlují slova souhra, uměřenost, umění.

Sport:

Slovo sport je anglosaského původu a odvozuje se od slova disport. Znamená obveselení, rozptýlení, vlastně útěk od práce, od povinnosti k zábavě… …Na sportovní činnosti je nejpatrnější činnost tělesná, která se projevuje pohybem… …Hra, zábava, značí po výtce nezištnou zábavu… …Pohybová činnost soutěžního charakteru provozovaná podle určitých pravidel… …Pravidly přesně vymezená činnost osvojovaná a rozvíjená v tréninkovém procesu a předváděná v soutěžích; charakteristickým znakem s. je snaha o dosažení nejvyššího výkonu….

U významu slova sport nejčastěji nacházíme slova zábava, rozptýlení, hra, později pak i slova osvojení, rozvíjení, výkon a soutěžení. Lze proto s určitostí také říci, že sportem se nám může stát vše, co děláme s chutí, baví nás, stane se naším koníčkem, obohacuje nás, něco v čem se chceme zdokonalovat, co si chceme osvojit, dále rozvíjet tréninkem, tzn. činnost, ve které se budeme snažit dosáhnout co možná nejvyššího výkonu ať už jen sami pro sebe, nebo se začít porovnávat s ostatními, předvádět se, soutěžit.

Někdo může namítnout, že podmínkou sportu je vždy pohybová činnost za účelem zvyšování tělesné kondice, jako např. protiváha či doplněk současného životního stylu, stejně tak jako pro někoho tančení, avšak toto podmínkou sportu není /viz například šachový sport apod., pokud nutný pohyb ruky, při tahu figurkou, nepovažujeme za podstatu této hry a tím zvyšování tělesné kondice/.

Tanec versus sport

Co tedy spojuje oba výrazy? Je to snad slovo rozptýlení, obveselení? Myslím, že také ne, vždyť ani dnešní mládež jdoucí do tanečních, na bály či diskotéky nemá pocit, že se jde rozptýlit sportem, ale jdou si prostě jen zatancovat, na rozdíl od příležitostných sportovců, kteří si jdou také, třeba jen pro radost, začutat, zaplavat, zasnowboardit či zaaerobikovat atd..

Někomu se může zdát, že oba výrazy spojuje slovo pohyb, které také u obou výrazů /tance i sportu/ nacházíme. Ale bohužel tak tomu není. Na rozdíl od tance, kde podmínkou pohyb je, u sportu tuto zásadní podmínku nenalézáme; viz sport.

Zbývá tedy jediné, je to snad ta snaha po zdokonalení? Ano, je to ta odvěká touha člověka po objevení, poznání a zdokonalení sebe sama, později i chuť se s někým porovnat, změřit své síly, popřípadě být lepší než druzí, snažit se vyniknout, začít soutěžit, předvést co nejlepší výkon, výsledek, realizovat se, a v daném sportovním oboru třeba i vítězit. Stejně tak, jako již zmiňovaní šachisté či ostatní hráči např. duševních sportů, automobiloví sportovci, sportovní rybáři, tenisté, fotbalisté, atleti atd., tak i taneční sportovci se snaží o totéž, tedy cílenou přípravou, tréninkem a soutěžením podle přesně stanovených pravidel, o co možná největší zdokonalení.

Je samozřejmostí, že každá ze sportovních činností má svá specifika jako je např. rozdílný druh přípravy, jiné předpoklady, pravidla, nároky na kondici a ostatní schopnosti jedince, či jiný výsledný efekt, určitě však všechny sportovce spojuje snaha o co možná největší dokonalost v jejich sportovních oborech, snaha opakovaně zažít doprovodné pocity, zažít např. úzkost z prohry a radost z vítězství, předvést se a realizovat tak své představy, popřípadě získat třeba i určité postavení ve společnosti, možné uznání, či snad nalézt jen smysl a podstatu svého bytí……

Co zbývá dodat

Je škoda, že v dnešní době není pro širší veřejnost samozřejmostí tančení pro radost, tančení jako součást životního stylu, jako svého sportu, tak jak je tomu např. u některých ostatních sportů, přestože je u nás tradicí /na rozdíl od mnohých států/, že většina naší mládeže absolvuje taneční kursy a většina veřejnosti je přesvědčena o potřebnosti tanečního vzdělání a jeho uplatnění v životě.

A obvyklá otázka závěrem:

Od kdy se u nás používá slovo sport a které české slovo bylo slovem sport nahrazeno?

Oproti předchozím dílům Vám ušetřím námahu a hledání. Odpověď jsem získal v Ústavu pro jazyk český:
Slovo sport se začalo u nás používat — cituji:

…jazykové příručky ani odborné časopisy bohužel počátek výskytu tohoto slova v češtině neuvádějí. Jungmannův Slovník česko-německý, který vycházel v l. 1845–1849, ještě slovo sport nezaznamenává. Nalézt je lze v Kottově Česko-německém slovníku (3. díl z r. 1882), který z Jungmannova slovníku vychází. Lze soudit, že se k nám výraz sport rozšířil v 2. polovině 19. st. Tehdy však byl často nahrazován českým ekvivalentem kratochvíl. Český výraz byl slovem sport vytlačen až v době, kdy se začaly pořádat mezinárodní soutěže.

Vše nejlepší do toho nového Vám přeje

pragmalista

P.S. — A nepochybujte, sebezdokonalování v tanečním umění rozvíjí tělo i ducha a je to skutečně báječný kratochvíl.

Poděkování:
děkuji paní Ivaně Svobodové z jazykové poradny Ústavu pro jazyk český AV ČR.

Žádné komentáře dosud nebyly vloženy.

Užívání těchto stránek se řídí Licenčním ujednáním.