Barry Gasson

Důležitost rytmického tancování pro vývoj tanečníka

Po řadu let, kdy působím jako taneční učitel, neustále rostlo mé přesvědčení o důležitosti rytmického tancování (Rhythm Dancing) pro výuku základů techniky, jež jsou důležité pro vypěstování základního porozumění správnému pohybu. Příslušné principy jsou přesně tytéž pro začátečníky i pro soutěžní tanečníky, a to začínající, středně pokročilé i vyspělé. Jsem přesvědčen o tom, že s učením těmto principům je třeba začít od samého počátku výuky.

Ani od úplně první lekce není učení tanci žádnou superšpičkovou vědou, a to bez ohledu na věk žáka. Předpokládejme, že učitel má znalosti a vědomosti, jež může předávat dále. Důležitosti vědět, jak se pohybovat správně, pak průměrní žáci dokážou dokonale porozumět a ocenit ji. Navíc, oni to znát chtějí! Je smutné, že v mnoha studiích učí skupiny studentů tančících pro radost nekvalifikovaný personál, pomocníci, jiní studenti, přátelé jejich sousedů či bratránek jejich švagrové. Domnívají se totiž, že se zde vyžaduje “nižší úroveň”. Ve skutečnosti se mnozí soutěžní tanečníci zrodili právě z těchto “tanečních hodin” a vypracovali se. Díky nevhodné výuce v počátcích své přípravy si mnozí z nich v průběhu času vytvoří některé otřesné návyky, jichž se posléze jen obtížně zbavují. Ponechme soutěžní tancování stranou, proč by nesoutěžní tanečník měl strpět pochybné učební praktiky jen proto, že nemá v úmyslu soutěžit? S rizikem, že se budu opakovat: Milý čtenáři, nikdy se neboj otázat se někoho, komu dáváš své těžce vydělané peníze, jaké má oprávnění Tě učit. Jeden moudrý muž mi kdysi řekl: “Ještě nikdo nezbankrotoval proto, že by o svém oboru věděl příliš mnoho. Mnozí však neuspěli, jelikož nevěděli dost!” Zjistil jsem, že studenti obvykle žízní po vědomostech, nechtějí pouze vědět, co mají udělat, ale rovněž JAK TO UDĚLAT a PROČ. Tato zvídavost bývá často velmi rychle potlačena mnohými učiteli, kteří odpovědi (na tyto otázky) neznají.

Podle mých zkušeností jedná většina tanečních učitelů se svými žáky jako s devítiletými blbečky, vůbec neberouc v úvahu, že mohou být inteligentní. Většinou přitom bývají tito žáci ve svém vlastním oboru velmi úspěšní. Učil jsem obchodníky, neurochirurgy a soudce — na parketě byli všichni úplně ztracení a zcela mimo svou zónu komfortu. Oni MAJÍ NÁROK! Mají nárok, aby se jim dostalo výuky do té nejvyšší úrovně, jež je dostupná za peníze, které výměnou za učení platí. Sluší se uznat, že to, co se snažíme dělat, není obzvláště obtížné. Je to učení spojit v čase přirozené pohyby, jako je jít či běžet do předepsaného směru, s rytmickou muzikou, pohodlně a příjemně. Někdy se podivuji, zda naši úspěšnější žáci nedosahují úspěchu ne v důsledku tréninku, jehož se jim dostává, ale jemu navzdory!! Myslím si, že v prvních pár lekcích, jichž se začínajícímu tanečníkovi či tanečnici dostane, by jej měli učit podstatným náležitostem techniky, jež platí pro všechny ostatní tance, které se budou učit, a jimž posléze budou nadosmrti vědomě i podvědomě rozumět.

Podívejme se blíže na různé stránky techniky, jež by měli strávit, když se učí tomuto jednoduchému společenskému tanci, zvanému “Rhythm Dancing” (“rytmické tancování”).

#1 Jak partnera/partnerku držet

V úplně první lekci řeknu skupině, že bychom se k sobě měli vzájemně přibližovat tak dlouho, dokud se naše těla nedotknou, abychom se mohli pohybovat spolu. Dáma stojí na šířku jednoho chodidla napravo od pána, aby jejich chodidla utvořila čtyři dráhy a osoba jdoucí dopředu se mohla došlápnout svou pravou nohu mezi nohy druhého z partnerů. Vyzvu pána, aby zdvihl své paže a vytvořil tak rámec, v němž, v hranicích vymezených jeho pažemi, bude stát dáma. (Pozn. překl: Autor píše “paže”, nikoliv “ramena”!!!) Naznačím dámě, že se musí snažit zůstat lehce vyážena v jeho pažích. On už má totiž i bez toho, že se přítěží stane ona, svých problémů dost. Dále jí naznačím, že se musí snažit zůstat po jeho pravé straně, což zahrnuje i to, že udržuje svou hlavu tak, aby se dívala přes pánovo pravé rameno. To jí umožní zachovat svou polovinu partnerství v páru.

#2 Čtvrtotáčky

První a možná nejdůležitější pohyb, jemuž se kdy naučí.

Popíši požadovaná směrování, šikmo ke stěně a šikmo ke středu, a předvedu jim figuru, jejíž provedení od nich vyžaduji. Navrhnu jim, aby si ji názorně představili jako nekonečné dvojité W podél okraje parketu. Označuji uvedená směrování jako “jedenáct hodin” a “jedna hodina”.

Tím se zavádí pojem vnitřní a vnější strany otáčky, kdy osoba tančící vzad poměrně malým krokem zamíří špičkou do příštího směru, a osoba tančící vpřed provede při přísunu chodidel na chodidle výkrut. Domnívám se, že operace výkrutu má prvořadou důležitost. Vídám spoustu zkušených tanečníků, kteří ve třech švihových tancích (waltz, slowfox a quickstep, pozn. překl.) v otáčkách vpravo i vlevo výkrut na chodidlech vypouštějí. Bez této akce dochází ke ztrátě plynulosti a k potlačení pohybové svobody. Pokud však tanečníka učí dobrým návykům a platným principům již v tomto raném stádiu, on si je vštípí a budou mu dobře sloužit v průběhu celé jeho taneční dráhy.

#3 Jak mám vést svou partnerku?

Toto je jedna z nejčastějších často kladených otázek (F.A.Q. — Frequently Asked Questions). Musel jsem tuto zkratku vysvětlit. Nejsem příliš počítačově gramotný a jsem neustále konfrontován s matoucími posloupnostmi iniciál, jejichž význam je mi neznámý. Ale zpět k věci samé. Se svou taneční partnerkou demonstruji, že bez jakékoliv manipulace, jen tím, že jsem čelem do určitého směru, ji mohu přimět k tomu, aby kráčela dopředu, dozadu, či do strany. Jsem-li čelem šikmo ke stěně (hodinová ručička ukazuje 11 hodin), ona může jít pouze dozadu. Otočím-li se čelem šikmo ke středu, ona může jít pouze dopředu. Zakončím-li čtvrtotáčku vpřed či vzad, tím, že jsem čelem ke stěně, ona se může pohybovat pouze do stran. Jakmile si pán uvědomí, že otočením svého těla přesně kolmo (90 stupňů) k dalšímu směru může ovládat příští pohyb, aniž by svou partnerku musel tahat za paže, obvykle je schopen pohybovat se s větší jistotou.

#4 Akce každodenní chůze

Učit veskrze důležité akci chůze je na této úrovni velice snadné. Jde pouze o to vysvětlit, že chůze dopředu je přesně stejná jako akce, jíž užíváme, jdeme-li po chodníku. (Pozn. překl.: Avšak pozor. Autor zde má na mysli funkčně ideální chůzi vycházkovou, nikoliv chůzi, jak ji, jakožto psychologický “otisk palce” svého “choditele”, odhalil roku 1833 jako první Honoré de Balzac ve své “Théorie de la démarche”.) Jsme konstruováni tak, abychom krokem chůze došlápli na zadní část chodidla, zvanou pata.

Uvádím-li o trochu obtížnější akci kroku chůze vzad, vyzvu své studenty, aby po parketu udělali řadu kroků chůze. Vyzvu je, aby si všimli, že špička kráčející nohy těsně před tím, než chodidlo došlápne na parket, míří vzhůru.

Poté je vyzvu, aby si to představili jako přehrávání videa pozpátku a aby svou akci obrátili v čase. Tedy aby při chůzi vzad zvedali špičku. Pak je nechám ujít řadu kroků chůze dopředu a dozadu, s vedením patou při krocích dopředu a s uvolňováním špičky z parketu při krocích vzad. Když to vysvětlíme takto, dává to dokonalý smysl a jsme na dobré cestě rozvíjení správných návyků při práci chodidel. Pane na nebi, nevěřili byste, kolika žákům při medailových zkouškách, a to až po úroveň “Gold”, musím každoročně říkat: “Zeptejte se svého učitele na uvolňování špiček z parketu při krocích vzad.” Nevyhnutelně vznášejí otázku: “Ale jak dosáhnu, abych nešlápl(a) partnerce (partnerovi) na nohu?”

Logická a obecně srozumitelná odpověď je uklidní. Vysvětlím jim, že každý stojí na šířku jednoho chodidla napravo vzhledem ke svému partnerovi tak, aby každé ze čtyř chodidel mělo svou vlastní dráhu. Při kroku chůze levým chodidlem došlápneme “vně” pravého chodidla partnerky či partnera, a při kroku chůze mezi jejími či jeho chodidly. Navíc poukážu na to, že čím blíže stojíme, doufejme že tak, aby se obě těla skutečně dotýkala, tím lépe si uvědomujeme, kdepak asi je partnerova či partnerčina pravá noha a chodidlo. Musím rovněž vysvětlit, že akce kroku chůze musí být korektní co do směru. Říkám jim, že tančí-li sami, mohou dělat, cokoliv je napadne. Pokud však tančí s partnerem či partnerkou, musejí své akce v zájmu pohodlí a rovnováhy dvou lidí tančících spolu podřídit jistým podmínkám.

#5 Jak se hýbat rytmicky

Je požitkem, narazíte-li na žáka, který chápe rytmus. Až příliš často nedovedou noví začátečníci vyklepávat rytmus chodidly do muziky. (Totéž platí rovněž i pro ohromnou spoustu tanečníků zkušených, ale tím se teď zabývat nebudeme!!)

Jedním cvičením, jež jsem shledal užitečným při uvádění do rytmického pohybu, je následující. Vyzvu žáky k chůzi po parketě na hudbu, asi v tempu 30 taktů za minutu, a při každém kroku mají počítat “Slow-Ly”. Pak ty kroky zopakuji a požádám je, aby na každou druhou dobu tleskli. Máme tedy “krok a tlesk” na počítání “Slow-Ly”. Pak je požádám, aby ve stejném okamžiku, kdy tlesknou, ohnuli koleno nohy, na jejíž chodidlo právě došlápli. Jak si umíte představit, tohle si může vyžádat trochu procvičování, a to obvykle s jistou dávkou veselí. Nakonec je požádám, aby pokaždé ťukli do chodidla nové podpůrné nohy pohybujícím se chodidlem přesně v okamžiku, kdy tleskají a ohýbají koleno. Ano, zní to trochu, jako by se měli drbat levou nohou za pravým uchem, ale vyzkoušejte to — ono to zabírá. Formule tedy zní: (krok na 1), (tleskni, ohni a dotkni se na 2), takže každý krok je rytmický a vyvážený. Po pár kolech s touto formulí, aby rytmus vešel do podvědomí, mohu od tleskání upustit — svému účelu posloužilo. Ťukání chodidel o sebe nemusím zdůrazňovat, k němu stejně normálně dochází, jakmile je ohnutím kolene dosaženo bodu rovnováhy.

Teď už je určitě zřejmé, že “rytmické tancování” má při vývoji tanečníka ohromný význam, obzvláště, pokud si uvědomíme, že běžný smrtelník bude při společenských příležitostech tento tanec provozovat častěji, než kterýkoliv jiný tanec. Dokonce i při tanci diváků v rámci konání soutěží bývá na parketě více párů tančících “Rhythm” než libovolný jiný tanec, a to bez ohledu na jejich široký repertoár.

Následující rozmanité složky správného pohybu byly všechny uvedeny už tomto raném stádiu:

• Držení těla (the Posture),
• poloha vzhledem k partnerovi (the Position relative to partner),
• držení v páru (the Hold),
• směrování (the Alignments),
• vnitřní a vnější strana otáčky (the Inside and outside of turns),
• akce (kroku) chůze vpřed a vzad (the Walk action forward and back),
• práce chodidel (the Footwork),
• stlačení kolene (the Knee compression)
• a timing a rytmus (the Timing/Rhythm).

Nejrůznější technická vysvětlení mohou studenti přijmout jako praktická a v souladu se zdravým rozumem, jelikož tančit na této úrovni není obtížné a žáci bývají ve své většině docela chytří…

…Řekl jsem ve své VĚTŠINĚ!!!

	Datum	Autor	Předmět
	2010-02-03 19:17:26	radim	Ad: Důležitost rytmického tancování pro vývoj tanečníka
	2010-02-04 10:42:48	Redakce	Ad: Ad: Důležitost rytmického tancování pro vývoj tanečníka
	2010-02-04 17:36:00	radim	Ad: Ad: Ad: Důležitost rytmického tancování pro vývoj tanečníka
	2010-05-21 07:41:23	Petra Žižková	Ad: Důležitost rytmického tancování pro vývoj tanečníka
	2010-05-21 12:07:55	Redakce	Ad: Ad: Důležitost rytmického tancování pro vývoj tanečníka

Užívání těchto stránek se řídí Licenčním ujednáním.