|
|
 |
Terryl Jonesová
Taneční obuv a vaše chodidla
Proč potřebuji taneční obuv, kde bych si ji měl koupit a jak o ni
mám pečovat?
To jsou pouze některé z dotazů, jež dostávám a jež se týkají
taneční obuvi. Začněme tedy od začátku — v čem spočívá rozdíl mezi
taneční a vycházkovou obuví. Ve spoustě věcí! Především, taneční obuv
má velmi tenkou podrážku, což tanečníkům usnadňuje vnímání
parketu hmatem. Rovněž to umožňuje, aby chodidla tanečníků byla
ohebná. Všichni jste určitě viděli roční štěňata labradora s jejich ohromnými
volně poddajnými tlapami — vzpomínáte si, jak jsou v tomhle věku neohrabaná?
Jako tanečníci nechceme vypadat poddajně ani neohrabaně. Jediná
cesta, jak můžete hmatem vnímat parket, skutečně porozumět své
rovnováze a rozvinout svůj potenciál, vede přes pružná
chodidla. Podrážky taneční obuvi se vyrábějí z chromovky (chromová
semišová useň). Podrážky z kůže kloužou, podrážky z gumy se lepí —
chromovka je pro tancování nejlepším kompromisem. V závislosti na
tom, jak svých chodidel užíváte, se bota o parket buď zachytí, čímž
vám umožní se rychle zastavit, nebo bude po parketě klouzat, čímž vám
umožní provádět spiny a skluzy. V dámské obuvi je ocelová nožka,
přivařená v patě ke kovové tyčce. To znamená, že paty taneční obuvi
snesou mnohem větší zatížení a tlak, než paty obyčejné obuvi
vycházkové. To umožňuje dámám, aby využívaly při tanci celých svých
chodidel a snižuje to nevýhody, plynoucí z vysokých podpatků, na
nejnižší možnou míru. Nemusíme už nosit celou svou váhu na špičkách.
Řemínky a paty těchto bot by měly být dosti pevné a neměly by mít žádné
mezery. Řemínky by měly být dosti těsné k tomu, aby v botě udržely
vaši patu. Totéž platí pro pánskou obuv. Poslední věc, o niž tanečník
stojí je, aby na jeho hnutí či zastavení bota reagovala se
zpožděním. Potřebujete, aby se boty staly součástí vašeho těla. Dámy
by si měly rovněž povšimnout, že na rozdíl od vycházkové obuvi by měla
taneční bota přesahovat vaše chodidlo jen velmi nepatrně. Je tomu tak
proto, že často potřebujete užívat špiček a nechcete, aby vám při tom
boty překážely.
Kde si je mohu či kde bych si je měl obstarat? Mimo
Kalifornii se většina tanečníků musí spoléhat na zásilkové
obchody. Zde v Kalifornii si je naštěstí lze zakoupit na mnoha
místech. Existuje zde několik obchodů, ale i my zde v tanečním studiu
"Let's Dance" budeme obuv prodávat. Jednáme s firmou, jež nám nabízí
velké slevy, jež budeme moci dále přenést na své zákazníky.
Pozn. překl.: Většina z nás asi do Kalifornie nepojede, tak vám
dám praktickou radu, šitou na míru našim poměrům. Je to ovšem pouze
můj osobní názor, jiní lidé mohou mít jiné názory. Najít si svou
značku, model, velikost, provedení, atd., a koupit první pár je
nejlepší v tanečním obchodě s dostatečným sortimentem od renomovaných
výrobců; prodavači zde bývají kvalifikovaní, často jsou sami
tanečníky. Vyplatí se zde nešetřit — špičková obuv většinou vyjde
zhruba na dvoj až trojnásobek ceny obuvi běžné, přitom je to jako Rolls-Royce
vs. Trabant. Další páry téže značky, modelu, velikosti a provedení pak
už můžete získat způsobem, který sami uznáte za vhodný — nepůjde-li
o zmetek, budou u renomovaných výrobců jejich vlastnosti stejné
jako u prvního páru.
Jak mám o svou obuv pečovat? Úplně nejdůležitější je ji
nikdy nenosit venku. Useň zvlhne nebo se zamastí a ztratí vlastnosti,
díky nimž je nejlepším materiálem. Spolu s obuví si kupte drátěný
kartáč na boty. Po každém použití seškrabejte z podrážek i podpatků
všechny nánosy. Čím více se stav, v němž podrážku udržíte, bude
blížit jejímu stavu před začátkem užívání, tím lépe vám bude
obuv sloužit. Konečně, jednou se vaše obuv začne rozpadat. Pokud svou
váhu nosíte velkou měrou nad vnitřní či vnější stranou chodidla,
obuv se ošlape. Botu vyzkoušíte tak, že ji položíte na stůl a ověříte,
jestli sama o sobě stále stojí rovně (pozn. překl. — to se vyplatí i
při nákupu či u nově zakoupené obuvi; zmetek je třeba ihned vrátit).
Zkontrolujte si podpatky! Často pomůže výměna podpatků (patních
hranolků). Jakmile se začne rozpadat pata, obuv už vašim patám neposkytuje potřebnou
oporu. Takový pár obuvi je třeba "degradovat" na boty do klubu či na párty.
Ti, kdo se tancem zabývají velmi vážně, mají několik párů, jež
průběžně "degradují" a obnovují. Nejnovější páry jsou určeny pro
soutěže či vystoupení. Když pár začne trochu ztrácet pevnost a krásu,
je "degradován" na obuv tréninkovou, poté na obuv pro "party" a
nakonec na dveřní zarážku. Zatímco většina začátečníku vystačí
s jedním párem obuvi, středně pokročilí tanečníci by měli mít páry alespoň
dva.
Více párů?? Ano, když ne z jiného důvodu, tedy přinejmenším abyste se
mohli přezout do suchého páru obuvi, když tančíte po delší dobu. Skutečně
se tím znatelně zmenší únava vašich chodidel a kotníků. Dále, každá
bota tlačí na odlišné části vašich chodidel. To se týká zejména nás
žen, jelikož můžeme měnit výšku podpatků.
Což takhle obuv jazzová či ony nové "jazzové tenisky" (??)
Vypadají lákavě, ale jsou vhodné pouze jako obuv sekundární, doplňková. Tato forma
tance vás většinou přivádí do prostředí, do něhož se tenisky
nehodí. Měli byste se učit v obuvi, jež se co nejvíce podobá té,
v níž budete doopravdy tančit. Jazzová obuv klade rovnováhu do jiných
míst vašich chodidel. Pokud jde o rovnováhu, snaží se začátečníci pouze naučit se být
v souladu sami se sebou, aby mohli rozvinout svou svalovou paměť. Zkušený
tanečník si poradí s botami, jež jsou velmi rozličné. Rovněž dámy,
díky objemu boty samotné, budou vnímat velmi odlišně točení
(spiny). Naučte se dobře dělat spiny a až pak je zkuste v jazzových teniskách.
Máte unavená chodidla? Tančíte-li po delší dobu, mějte
alespoň dva páry obuvi a střídejte je. Pomoci mohou i vložky
Dr. Scholla. Po tanci si protáhněte stehna, lýtka a kotníky. Podepřete si
chodidla ve zvýšené poloze, aby otoky zmizely. Umyjte si chodidla ve
studené vodě. Masírujte je chladivým roztokem (či gelem), např.
s mátou. Pijte spoustu vody — rychleji se ochladíte. Jako poslední,
ignorujte bolest a tančete!
Komentáře
Žádné komentáře dosud nebyly vloženy.
|